Na Mistrovství republiky U18 medaile nevyšla...

Před cca měsícem se mi ozvala bývalá svěřenkyně Elena Svobodová s tím, jestli bych se jí nemohl věnovat, v klubu se nepohodla s trenérem a přestalo to klapat. Znám ji, vím, že je nesmírně talentovaná blokařka, ale je opatrná na trénování. Dohodli jsme se na nějaké formě, našli spoluhráčku Amélii Cyroňovou a začali se připravovat. Vytvořili jsme tréninkovou skupinku s Neli Kozlerovou a Adrianou Benešovou z Nymburka a 3x týdně pracovali. A k tomu 2 posilovny. Překonaly se různé bolístky a trable v podobě nemocí, táborů a podobně. Nakonec se do Chodova u Karlových Varů odjíždělo s docela slušným pocitem(teda alespoň já...). Víc se prostě nestihlo.

Na této akci mě lákala podoba z loňska, kdy se podařilo vyfouknout zlatou medaili favoritům na prvenství. A taky jsem to děvčatům často připomínal, že jedeme na zlato. Aby si to vůbec připustily, že je to možné. Sobota v Chodově probíhala přesně jako vloni, 2 výhry a poté prohra s favoritkami, večer procházka a dobrá večeře v Karlových Varech, kde jsme bydleli. První zápas v neděli o postup do semifinále byl povinnostní, poté ovšem semifinále proklouzlo doslova mezi prsty. A o třetí místo je vždy souboj zklamaných a to jsme byli víc...

Když jsme viděl úroveň mládežnic, tak se mi potvrdilo, že je na místě se věnovat vyšším hráčkám, které se šikovnosti malých naučí, pak je čekají úspěšné chvíle... Malou hráčku razantně útočit nenaučíš! Proto se dohadujeme na další formě spolupráce, hledáme do tréninkové skupinky potenciální sparingy a jedeme dál!